Učebnice Assembleru 86

Terminologie

  • Bit - nejnižší jednotka nesoucí informaci, může nabývat hodnoty buď 1, nebo 0.
  • Slabika - byte, půlslovo, to je označení pro 8 bitů (bity číslujeme 7-0 popořadě), může nést hodnotu čísla se znaménkem (-128-127, shortint) nebo bez znaménka (0-255, byte); za počet slabik píšeme B (kB, MB).
  • Půlslabika - půlbyte, nibl, označení pro 4 bity.
  • Slovo - word, dvě slabiky, označení pro 16 bitů (bity číslujeme 15-0 (7-0, 7-0) popořadě), může nést hodnotu čísla se znaménkem (-32768-32767, integer) nebo bez znaménka (např. adresa, 0-65535, word).
  • Instrukce - pokyn mikroprocesoru k vykonání nějaké činnosti (přesuň, sečti).
  • Program - posloupnost instrukcí, které vedou k vykonání úlohy. Program je většinou uložen na disku ve formě souboru (typu EXE, COM). V něm je uložena řada čísel, které znamenají jednotlivé instrukce (strojový kód). Po spuštění je buď celý program, nebo jeho část, uložena do paměti počítače.
  • Překladač - program umožňující převést algoritmus zapsaný v textovém tvaru do strojového kódu mikroprocesoru. Ve strojovém kódu jsou jednotlivé instrukce zapsány s pomocí jedné, či více slabik, které jsou pro každou instrukci odlišné. Jestliže tedy necháme počítač, aby četl instrukce z části paměti, kde jsou data (ne operační kód instrukcí), dojde většinou k "zmrznutí" počítače, protože data mohou obsahovat kódy znamenající instrukce nesmyslného programu.
  • Mikroprocesor - v každém počítači nalezneme jeden, či více mikroprocesorů. Jedná se o část zajišťující přesuny dat v počítači a jejich zpracování. Uvnitř mikroprocesoru jsou vždy tyto části:
    • Aritmeticko-logická jednotka (ALU) - je to sčítačka doplněná o posuvné registry a logické obvody. Vykonává operace spojené se zpracováním dat: matematické, logické a posuvy (rotace). Počet bitů, se kterými je schopna ALU pracovat, udává, kolikabitový je celý mikroprocesor.
    • Registry - jsou rychlé paměti určené pro zaznamenávání dat a adres. Jednotlivé mikroprocesory se od sebe liší počtem registrů a jejich velikostí, která udává, jak velké číslo jsme schopni v něm uchovat. Jestliže registr slouží jako vstupní a výstupní pro hodnoty určené ALU, říkáme mu střadač.
    • Dekodér instrukcí - dekóduje číslo, které pro mikroprocesor znamená instrukci .
    • Obvody řízení - zajistí vykonání instrukce vytvořením posloupnosti impulsů, která ovlivní jednotlivé části procesoru tak, aby po ukončení této posloupnosti byla instrukce vykonána. Tato posloupnost je ovlivněna mikroprogramem popisujícím jednotlivé instrukce.
  • Paměť - je část počítače, kde je uložen program a data.
  • Zásobník - je část paměti sloužící k odkládání dat, případně k předávání hodnot mezi podprogramy.
  • Vstupní-výstupní porty - za ně považujeme obvody, které jsou určené k předání dat do, nebo z počítače.
  • Adresa - číslo označující místo slabiky v paměti, nebo vstupního/výstupního portu, se kterým chceme pracovat (tzn. kam chceme zapsat, odkud chceme číst). Maximální velikost adresy určuje velikost adresového prostoru, tedy počet slabik v paměti, nebo počet vstupně/výstupních portů.
  • Systémová sběrnice - je soustava vodičů určená k transportu dat, řídících signálů a adres mezi mikroprocesorem, pamětí a vstupně výstupními obvody. Má tyto části:
    • Datová sběrnice - určená k přesunům dat a kódů instrukcí.
    • Adresová sběrnice - určená k přesunům adres slabik v paměti a adres vstupně-výstupních portů.
    • Řídící sběrnice - určená k synchronizaci všech částí počítače.
Směr